Kodachi seiho – Uke nagashi. Photography by Siegfried Lepeut, Paríž 2011

Počas týždňového seminára Hyoho niten ichi ryu (HNIR) pod drobnohľadom Iwami soke-ho a jeho asistentov (Nagaoka sensei, Kajiya sensei) sa nedalo netešiť na “zoči voči” stretnutie s najvyšším predstaviteľom a majstrom školy. Jeho zanietenie, nasadenie a duch, prekypovali celým seminárom, každým jedným cvičením, každým jedným “súbojom”, počas ktorých som nespočetne veľa krát zomrel a opať sa narodil, o trošku skúsenejší, ostražitejší, pripravenejší. Iwami soke sa rozdal každému, bez ohľadu na úroveň znalostí HNIR, radil, vysvetľoval a usmerňoval, vždy plný neutíchajúceho entuziazmu.

Keď sa mi dostalo pocty, robiť Iwami soke-mu uchidachi-ho pri praktizovaní a vysvetľovaní kodachi seiho, bol som sprvoti mierne rozladený, no snažil som sa byť mu dostojným oponentom. Všetko akoby opadlo, jeho ľahkosť, uvoľnenosť a odhodlanie boli pre mňa nielen inšpiráciou, ale predovšetkým motiváciou popasovať sa s danou situáciou, popasovať sa s 11-tym následovníkom školy Miyamota Musashiho. Bol to pre mňa, a stále je, obrovský zážitok, obrovské skúsenosti, no i obrovský závazok zotrvať na ceste, na ktorú som vykročil. Tie prežitky a pocity doprajem každému, treba len otvoriť srdce, vytrvať a cvičiť. Stretnutie s Iwami soke-m potom určite na seba nenechá dlho čakať.

Filip Rázga, 29-8-2011

Photography by Antonin Borgeaud. Reproduction forbidden.

Photographie de Antonin Borgeaud. Reproduction interdite.

With Iwami soke and Kajiya sensei

Toto je první text, který jsem napsal po návratu z Japonska, kde jsem se setkal a studoval Hyoho niten ichi ryu s představitelem a mistrem školy.

Má první slova po návratu z Japonska jsou, že sen by měl vést k prvnímu kroku, jež postupně vede ke kráčení cestou. Jdi ve stopách žijících mistrů. Stopy jsou dosud nevychladlé… Judo a Aikido praktikuji již 30 resp. 20 let. Cvičil jsem každý týden a po několik let i každý den. Četl jsem knihy a články. Výsledkem všech těch diskuzí a potu z cvičení byly otázky, odpovědi a další témata. Nakonec jsem došel k přesvědčení: „Budu praktikovat kobudo, staré bojové umění.“

Aikido, Judo, Karate a Kendo nejsou starší než 130 let. Vyrojily se během restorace Meiji (cca v roce 1868). Když byla rozpuštěna samurajská třída, stejný osud čekal i jejich umění. Po druhé světové válce byla samurajská umění zakázána. Zdálo se, že staré časy skončily. S postupem času ale Japonci přestali být považováni za nepřátele, a tak se Japonsko stalo součástí světa. Čas plynul a nyní přišla doba podívat se na způsoby starých, kobudo.

Jednoho dne jsem měl sen. Sen o setkání s muži a uměními. A jednoho dne jsem narazil na jméno Ricard Pous Cuberes – španělského mistra meče. Tento muž napsal knihy o západních uměních šermu s dvěma meči. Muž jenž napsal do Japonska do školy šermu s dvěma meči. Nalezl jsem spojení se svým snem. Setkal jsem se s ním tedy ve Španělsku a zeptal se, zda by mě učil Hyoho niten ichi ryu, 400 let staré umění školy jednoty dvou mečů. Když jsem udělal tento krok, věděl jsem, že to bude dlouhá cesta. A skutečně, vydal jsem se do Německa za Japonskými mistry vystupujícími na Světové výstavě a později jsem se vydal do Japonska, abych zde zůstal a cvičil s nimi.

Po návratu mě napadlo udělat něco, čím bych vyjádřil svůj dík. Mohl bych psát zasvěcené věci o tom, co jsem tam viděl a dělal! Ale skutečným výsledkem bylo konstatování: „Existuje cesta vedoucí k této škole, nejsou to filmy ani žádné vysněné představy, ale pouze jeden krok za druhým.“ To, co jsem se tam naučil, je o bodání mečem, ale je to také o mečích a lidech, lidech a sobě samém, o naplnění. Je to tak jednoduché, jako staří muži učící mladší generace. Je to tak jednoduché, jako nalití čaje. Je to tak snadné, jako být bdělý. Jednoduché může znamenat velice obtížné. Toto je Cesta. Toto je Cesta. Toto je Cesta. Možná. Dozvíš se to, jen pokud to zkusíš.

Poté co čaj nalijeme, vypijeme jej. Po snění jsem musel udělat krok vpřed. Pokud máš sen, musíš nalézt způsob k jeho naplnění. Obtížné ale jednoduché.

Z též látky, jak naši snové my setkáni jsme, a krátký život náš obtáčí spánek. William Shakespeare, Bouře, Jednání čtvrté, Výjev první

Nguyen Thanh Thien 16. května, 2009.

]]> http://hyohonitenichiryucestina.wordpress.com/2011/01/04/vydejme-se-na-cestu/feed/ 0 josefsprojcar000 http://hyohonitenichiryucestina.wordpress.com/2011/01/03/musashiho-uceni-predevsim-filozofie/ http://hyohonitenichiryucestina.wordpress.com/2011/01/03/musashiho-uceni-predevsim-filozofie/#comments Mon, 03 Jan 2011 12:07:11 +0000 Josef Sprojcar http://hyohonitenichiryucestina.wordpress.com/?p=90 ]]> Během semináře organizovaného NGUYEN Thanh Thien jsme měli příležitost setkat se s mistrem IWAMI Toshio, jedenáctým představitelem Hyoho niten ichi ryu (Musashiho legendární školy meče), a položit mu několik otázek.
Publikováno ve francouzském magazínu o bojových umění Dragon, leden/únor 2005. Autor interview Pierre-Yves BENOLIEL. Překlad do angličtiny Marc DIMANCESCU, do češtiny Josef ŠPROJCAR.

NGUYEN Thanh Thien: Jaký je způsob učení Vaší školy?

IWAMI Toshio soke: Nejprve se musíte naučit kokoro, srdce. Pokud nerozumíte kokoro pak byste neměl mít meč. Ve starých dobách se student Niten ichi ryu nejprve učil v dojo itto, techniky s jedním mečem. Dnes v dojo studujeme sedm technik, ne více ne méně založených na itto. Techniky s dvěma meči, nito, byly považovány za okuden neboli tajné. Mistr učil tyto techniky pouze v soukromí, mimo dojo. Teprve nedávno se začaly vyučovat nito techniky v dojo a dnes je možné je vidět i při veřejných ukázkách. Před několika lety jsem potkal Philippa (NGUYEN Thanh Thien). Podstoupil a nadále se mnou vykonává keiko neboli trénink v Japonsku. Díky mnoha keiko, která Philippe podstoupil, jsme byli schopni zorganizovat seminář zde ve Francii.

Iwami Toshio soke a Nguyen Thanh Thien, 2004, Francie

NGUYEN Thanh Thien: Kolik typů technik se vyučuje ve vaší škole?

IWAMI Toshio soke: Je mnoho kategorií: techniky s jedním mečem, kodachi (krátký meč), ju-jitsu, jitte (zbraň do jedné ruky umožňující blokování a zlomení čepele), bo-jitsu (tyč). Zásady jsou stejné a základní techniky jsou velice podobné. V dojo praktikujeme převážně itto, nito a kodachi. Každý z členů školy žije v jiném regionu Japonska. Cestujeme stovky kilometrů každý týden, abychom spolu mohli cvičit.

NGUYEN Thanh Thien: Jak se pohybujete s mečem? Existuje nějaká specifická technika nebo prostě chodíte normálně?

IWAMI Toshio soke: Chodíme a pohybujeme se tak, jak Musashi věřil, že je přirozené se pohybovat. Musashi chodil přes přednoží (hlavičky záprstních kostí) – ve většině škol se v dojo učí chodit přes klenby nohou. Nicméně, přirozeně člověk chodí přes přednoží, zvedajíce prsty. Vždy bychom měli být bdělí a připravení na možný útok nepřítele.

NGUYEN Thanh Thien: V jednom ze soubojů hodil Musashi svůj krátký meč po svém oponentovi. Je tato technika vyučována ve vaší škole?

IWAMI Toshio soke: Musashiho učení říká, že v souboji lze použít nástroje. Když Musashi bojoval tento souboj s meijinem (nejvyšší mistr) kusarigamy (krátký srp na řetězu s těžkým závažím na konci), nemohl použít svůj dlouhý meč kvůli dvojitému nebezpečí kusarigamy (ostří na jedné straně, železné závaží na druhé). Proto hodil svým kodachi (krátký meč) po oponentovi a pokračoval úderem dlouhým mečem. Musashi vyhrál souboj díky perfektní přirozené reakci, okamžitým využitím situace ve svůj prospěch.

NGUYEN Thanh Thien: Je pravda, že Musashi používal hodně jitte?

IWAMI Toshio soke: Musashiho otec, Munisai, byl meijin (nejvyšší mistr) jitte. Musashi se přirozeně naučil tomuto umění od svého otce. Ale za jeho doby bylo hyoho – cesta strategie – bojové umění všestranného člověka. Výsledkem tedy bylo, že Musashi také studoval techniku meče, hole, jitte a taijutsu (nebo ju-jitsu – techniky beze zbraně).

NGUYEN Thanh Thien: Takže Musashi používal i techniky ju-jitsu?

IWAMI Toshio soke: Techniky jsou důležité. Ale základy Musashiho technik jsou nejlépe vyjádřeny filozofií předloženou v jeho nejslavnější knize, Gorin no sho, Kniha pěti kruhů. Je to kniha, která se dá číst znovu a znovu – a při každém čtení odhalíme nové myšlenky a inspiraci.

NGUYEN Thanh Thien: Jaká strategie je vyučována ve vaší škole?

IWAMI Toshio soke: V naší škole existuje kizen no hyoho, nikdy neútočíme první. Je nutno poznat a využít moment, kdy zaútočí oponent. Protože předpokládáme tuto akci, použijeme ji k útoku. Pokud oponent čeká, musíme působit dojmem nepřipravenosti nebo slabosti, abychom oponenta zlákali zaútočit. V momentě kdy se oponent rozhodne zaútočit, si připravíme odpověď. Toto se nazývá kizen no hyoho nebo sensen non sen, což není pouze strategie, ale způsob života, způsob chování a jednání v jistých situacích s mečem i bez něj. Až opravdu pochopíš, co tě tvůj mistr učil, dosáhneš skutečného ducha, srdce (kokoro) lidské bytosti.

Bojový duch

NGUYEN Thanh Thien: Jaký je váš vztah k buddhismu?

IWAMI Toshio soke: Samuraj musí být připraven zemřít v každém okamžiku. Bushido, cesta bojovníka, je připravení se na smrt. Ale dokonce i ženy a děti se mohou připravit na smrt. Pro Musashiho je rozdíl v tom, že samuraj nebo bushi (člověk následující cestu bojovníka) musí vždy vyhrát, musí být vždy připraven, a jinak řečeno musí vždy žít a přežít. Toto učení koresponduje s buddhismem.

NGUYEN Thanh Thien: Proč jste se rozhodl studovat tuto školu?

IWAMI Toshio soke: Po přečtení Gorin no sho jsem skutečně chtěl studovat techniky a kokoro (srdce, ducha). Asi před 30 lety jsem kontaktoval Musashiho potomka, ale ten již nepraktikoval umění svého předka. Nicméně mě přivedl k desátému představenému školy Nito a já se stal jeho žákem.

NGUYEN Thanh Thien: Je tato škola otevřena každému a jaká jsou kritéria pro přijetí?

IWAMI Toshio soke: Ano, je otevřena každému a nikdy jsme nikoho neodmítli. Musashiho učení je určeno celému světu. Pokud chcete cvičit zde v Evropě, potřebujete Philippovo povolení. V tomto případě prosím kontaktujte Philippa.

NGUYEN Thanh Thien: Co si myslíte o semináři, který jste vedl?

IWAMI Toshio soke: Opravdu si cením úsilí organizátorů semináře, který se konal v St. Brice sous Foret, Val d’Oise 14.- 17. října, 2004. Díky Philippovi, členům jeho školy a starostovi Brice Alainu LORANDovi mi byla dána šance otevřít Musashiho učení Evropě. Od svého vstupu do světa Hyoho niten ichi ryu, Philippe horlivě a upřímně cvičil. Mnohokrát navštívil Japonsko a podstoupil velice náročné keiko (trénink). To, co jsem v něm viděl během těchto lekcí, mi dalo mnoho důvěry v něj jako člověka. Výsledkem bylo povolení organizovat tento seminář, které jsem Philippovi udělil. Bylo pro mně velkou ctí moci se setkat s účastníky tohoto semináře, kteří byli velmi náruživí a upřímní. Musím také poděkovat Musashimu, že mi dal tuto úžasnou příležitost potkávat lidi. Doufám, že všichni účastníci budou pokračovat v praktikování Hyoho niten ichi ryu keika. Těším se, že je všechny uvidím znovu příšt na příštím semináři, který se koná od 6. do 9. října 2005 v Saint Brice sous Foret, ve Francii.

Studenti, 2004, Francie

NGUYEN Thanh Thien: Jakou radu byste dal účastníkovi?

IWAMI Toshio soke: Musashi napsal ve své knize Gorin no sho, že 1000 denní keiko je zváno Tan a 10 000 denní keiko je zváno Ren. Tisíc dní reprezentuje tři roky a deset tisíc dní třicet let. Ať se jedná o tři nebo třicet let musíme pokračovat v keiko bez přestání.

Toto je ta nejdůležitější věc: vytrvat v keiko – hodně štěstí!

Photografováno Bruno de Hogues. Reprodukce zakázána.

Autor Hiroko Miwa a Constantino Arteaga.
Do angličtiny přeložil Jouanah Ghori.
Do češtiny přeložil Josef Šprojcar.

Iwami Toshio Harukatsu soke

Nguyen Thanh Thien: Iwami soke, jsme velmi rádi, že vás můžeme opět přivítat ve Francii. Je to vaše druhá návštěva Francie a děkujeme, že jste zde s námi. Jste jedenáctým představitelem Hyoho niten ichi ryu, což je jedna ze starých tradičních japonských škol, známých jako koryu. Západní kultura je seznámena s moderními školami bojových umění jako jsou judo, karate, nebo kendo, jež jsou staré 125 let. Pro adepty těchto škol je obtížné pochopit specifika učení koryu. Proto bychom vám byli zavázáni, kdybyste mohl pohovořit více o tomto tématu.

Mohl byste nám objasnit jaká jsou kritéria pro odlišení koryu od ostatních škol?

Iwami Toshio soke: To důležité v koryu, tradičním japonském bojovém umění, je tradiční způsob praktikování keiko, tréninku. Je to keiko, které se zabývá katami; jedná se o tradiční proceduru zachovanou na třech úrovních: shu, ha a ri.

Shu znamená opakování keika za účelem naučení se kata tak, jak byla předávána po generace. Na této úrovni nesmí být mistrovi kladeny otázky, student musí pouze opakovat kata beze snahy o sebemenší myšlenku o této kata. Učení se kata tímto způsobem rozvíjí studentovo vnitřní já, a i opakováním stejné kata mohou být dosaženy postoje. Po mnoha keiko doplněných o duševní trénink je dosažena úroveň ri. Na této úrovni, nezávisle na formě, může být kata provedena volně a přitom perfektně. Dnes hovoříme o koryu, abychom je odlišili od sportů jako judo a kendo, jež byly pozměněny po restoraci Meiji.

Nguyen Thanh Thien: Vaše koryu, tradiční škola, zdědila učení vypracované Miyamotem Musashim a byla aktualizována po staletí. Každá generace se vyvíjí a adaptuje k obrazu své doby, jak zvládáte udržovat rovnováhu mezi nevyhnutelnou evolucí a nutností zachovat dědictví Musashiho umění?

Iwami Toshio soke: Přenést Musashiho učení a seiho věrně do další generace bez zapomínání a ztráty čehokoliv, toto je tradice, toto je japonské kokoro.

Nguyen Thanh Thien: Práce Miyamota Musashiho je studována mnoha školami v různých disciplínách. Několik z nich se prohlašuje za dědice tohoto učení a někdy dokonce i jeho školy, Hyoho niten ichi ryu. Mohl byste nám objasnit, jaké je vaše spojení s těmito školami?

Iwami Toshio soke: V Hyoho niten ichi ryu musí být následník školy oddán tréninku a dokázat svým současníkům, prostřednictvím vlastního příkladu, že učení a zakladatelovo kokoro jsou absolutní a autentické. Toto je mé poslání jako sokeho.

Ty školy, které jste zmínil, nemají absolutně žádné spojení s naší školou Niten-Ichiryu.

Nguyen Thanh Thien: Jeden ze způsobů jak zachovat minulost, je zapsat ji. Mohl byste nám říci, zda je historie Hyoho niten ichi ryu, jejích událostí a nauky zapsána, a pokud ano, do jaké míry jsou tyto dokumenty dostupné?

Iwami Toshio soke: Musashi napsal Knihu pěti kruhů, aby zachoval stopu Hyoho cesty, které dosáhl a kterou si osvojil poté, co jí zasvětil celý svůj život. Je zásadní číst tuto Knihu pěti kruhů znovu a znovu, dokud se její obsah nestane součástí sebe sama. Je také nezbytné neustávat v trénování seiho (kata). V japonštině se trénink nazývá tanren. V Knize pěti kruhů Musashi píše, že tan je trénink po tisíc dnů a ren je trénink po deset tisíc dnů. Což znamená, že je nutné  snažit se provádět keiko neboli trénink po dobu tří let, deseti let, celý život. Musashi učil, že jediná pravda je v upřímném srdci a správné cestě.

Nguyen Thanh Thien: Staré školy, koryu, jsou tématem jen mála specializovaných knih. Ačkoliv tyto knihy pomáhají koryu trochu osvětlit, zdá se obtížné představit si studium koryu - obzvláště Hyoho niten ichi ryu – pouze z knih a tedy v trvalém odloučení od moudrého vedení mistra. Jaký je váš názor na uchylování se pouze k teoretickým, historickým a akademickým zdrojům pro studium? Jakou cenu připisujete roli autentického mistra Musashiho poznání meče? A obecně cesty meče?

Iwami Toshio soke: Aby mohl student efektivně studovat teoretické, historické a akademické zdroje musí si přečíst následující výňatky z Knihy pěti kruhů:

“Toto je cesta pro muže, jenž se chtějí naučit mé strategii.”
1. Nemysli nečestně.
2. Cesta je v trénování (ne v přemýšlení).
3. Seznam se s každým uměním (ne pouze s jedním).
4. Poznej cesty všech profesí (ne pouze svoji).
5. Rozlišuj mezi ziskem a ztrátou ve světských záležitostech.
6. Rozviň si intuitivní rozhodování a porozumění všemu.
7. Vnímej ty věci, jež nemohou být viděny.
8. Věnuj pozornost i maličkostem.
9. Nedělej to, co nemá použití.
Je důležité začít zasazením těchto obsáhlých principů do vlastního srdce a trénovat cestou strategie.

Krok za krokem jdi tisícimílovou cestu. Studuj strategii léta a dosáhni ducha bojovníka. Dnešek je vítězstvím nad včerejším já; zítřek je vítězstvím nad menšími muži. Dále, aby jsi porazil zkušenější muže, trénuj v souladu s touto knihou, nedovol svému srdci vykolejit. I když porazíš nepřítele, ale uděláš to v rozporu s principy, nejedná se o skutečné vítězství. Musíš se rozvíjet studiem po tisíc dnů a zdokonalit sebe sama studiem po deset tisíc dnů. Toto musíš důkladně prostudovat.

Učitel je jehla, žák nit.

Nguyen Thanh Thien: Hyoho niten ichi ryu je škola, kde není soupeření a souboj (mimochodem vždy formalizován) vyhledáván. Mohl byste osvětlit, jaké jsou pro toto důvody?

Iwami Toshio soke: Jak už jsem řekl, opakujeme seiho (kata) na třech úrovních, shu, ha, ri. Pak vnitřní já rozkvétá a dokonce opakováním stejné kata bude dosažena hodnotná pozice i přesto, že ignorujeme detaily její formy. To jest díky svobodě dané rukám, očím, tělu a duchu reagujícím perfektně na požadavky vůle. Na této úrovni fyzické a mentální dokonalosti již není více porážky, jakoukoliv cestou se vydáme, ať už najímáme personál nebo řídíme stát.

Před Musashiho monumentem v Kokuře: Iwami soke a Nguyen Thanh Thien

Nguyen Thanh Thien: Kořeny vaší školy v Evropě můžeme nalézt po prvním kurzu, který jste vedl v roce 2004. Mohl byste vysvětlit, co jste očekával od svých studentů? Mohl byste nám říci o vztahu mezi mistrem a studentem? Dá se hovořit o právech a povinnostech? Co byste řekl, že odlišuje vaše evropské studenty od těch japonských?

Iwami Toshio soke: “Mistr je jehla, žák nit.” Poslání žáků je podřídit se tomu, co jim mistr sdělil a usilovat o praktikování keiko a ještě více keiko. Musashiho učení je univerzální. Není žádný rozdíl mezi Evropou a Japonskem.

Nguyen Thanh Thien: Vaše škola se rozhodla otevřít Evropanům a vy sám, mistrovstvím ve svém umění, podporujete jejich snahy. Sdílení takového dědictví může být pro lidi ze západu znervózňující. Ale ve světle tohoto kulturního rozporu, co myslíte, že je možné sdělit prostřednictvím vašeho učení?

Iwami Toshio soke: Význam seiho v Niten ichi ryu (keiko) je: “ať je útokem bodnutí či sek, ujisti se, že svým útokem riskuješ život”. Toto je tím opravdovým základem pro bodnutí nebo seknutí, nezávisle na rozdílu mezi východem a západem; je to také zde, kde vkládáme opravdové srdce. Musashiho bojové umění je ztělesněním japonského kokoro, ale současně se jedná o univerzální učení. To co já nabízím, je společný posun vpřed na této Cestě a prohloubení tohoto výjimečného setkání s Musashim.

Nguyen Thanh Thien: Vaše škola učí kenjutsu. Co je kenjutsu v porovnání s kendem, jenž je lépe známo lidem ze západu?

Iwami Toshio soke: Kenjutsu (koryu) je samotný základ moderního kenda. Člověk se musí naučit znát sebe sama, když praktikuje keiko. Pak je třeba překonat slabosti jež nalézáme v sobě samých. Zde leží cesta pro lidstvo a zde nalézáme i jedinečnost Japonské kultury.

První a třetí fotografii vyfotografoval Bruno de Hogues, druhou vyfotografoval Thierry Comont. Reprodukce zakázána.

Iwami soke. Foto Nguyen T.T. Reprodukce zakázána.

Nguyen Thanh Thien:  Iwami soke, děkuji vám za odpovědi na moje otázky. Vaše odpovědi budou nepochybně přínosné pro ty, kteří se věnují bojovým uměním po celém světě. Vaše škola meče je známa díky svému zakladateli Miyamotu Musashimu, který je mnohými považován za největšího šermíře v japonské historii a rovněž je znám díky své Knize pěti kruhů (Gorin no Sho). Jak spojujete tyto dva milníky bojových umění?

Iwami Toshio soke: Musashiho myšlenky v Knize pěti kruhů (Gorin no Sho) jsou všeobecnými myšlenkami, které oslovují nejen lidi v Japonsku, ale na celém světě. Můžeme tedy říci, že Musashi a jeho myšlenky jsou v nás stále živé.
Nguyen Thanh Thien: Co vlastně znamená učení se se soke? (Pro vás vzhledem k Imai sokemu a pro vaše studenty vzhledem k vám.)

Iwami Toshio soke: Soke znamená jediný, kdo uspěl v řádných myšlenkách a dovednostech. Musíme se učit tyto myšlenky a dovednosti prostřednictvím sokeho jako prostřednictvím zrcadla. Lze také říci, že soke je jako jehla a žáci jsou jako nitě, t.j. soke nás vede jako jehla nitě.

Nguyen Thanh Thien: Je koryu linií původu od předků, a pokud ano, co probíhá každou generací?

Iwami Toshio soke: V našem učení má nejlepší žák šanci stát se sokem. Nicméně také on musí ukázat a předvést ducha a dovednosti učení Niten ichi ryu.

Zleva doprava: Sofi G., Nguyen T.T., Mr. Miyamoto Kouji čtrnácta generace od Miyamoto Iori, Iwami soke, Mr. Naoyuki Ohara  čtrnácta generace od Ohara rodina spojeny Miyamoto Iori, Nagaoka sensei.  Foto Thierry Comont. Reprodukce zakázána.

Nguyen Thanh Thien: Proč používáte bokken a ne kovový meč, katanu?

Iwami Toshio soke: Pokud bychom používali opravdové meče, báli bychom se a nepoužívali bychom je správně. To je důvod, proč při výuce používáme dřevěné meče.

Nguyen Thanh Thien: Začátečníci začínají s itto (jedním mečem) a přejdou na kodachi (krátký meč) a následně na nito (dva meče). Prosím, mohl byste nám něco říct o důležitosti itto a nito?

Iwami Toshio soke: V našem učení Musashi věřil, že musíme cvičit obě ruce samostatně. A jestliže bychom nemohli jednoduše zabít svého soupeře pomocí meče drženého v jedné ruce, potom bychom měli používat meč oběma rukama, jako se obvykle používá v Kendo. Je to velmi racionální myšlení.

Nguyen Thanh Thien: V současné době si lidé užívají učení se bojovému umění a postupně se zlepšují skrz občasné praktikování. Co si myslíte o takovém přístupu v duchu koryu a konkrétně školy Hyoho niten ichi ryu?

Iwami Toshio soke: Myslíme si, že meč musíme používat prostřednictvím naší duše, a proto nemůžeme meč používat správně, dokud nebudeme mít odpovídající duševní schopnosti. Nejdříve se proto musíme učit a trénovat naše myšlení a duše. To jsou důvody, proč se musíme učení věnovat dlouhou dobu.

Nguyen Thanh Thien: Skutečnost, že naučit se koryu, vyžaduje celoživotní praktikování, je dnes něco, co je lidmi velmi těžko pochopitelné. V dnešní době se všichni snaží jednat rychle. Můžete něco říci k pojetí rychlého učení a jeho opaku, učení pomalého?

Iwami Toshio soke: Musashi používal slovo tanren.
Tan znamená cvičení v délce jednoho tisíce dnů.
Ren znamená cvičení v délce deseti tisíce dnů.
Jeden tisíc dnů je kolem tří let.
Deset tisíc dnů je kolem třiceti let.
Tato slova znamenají, že musíme cvičit celý náš život.

Nguyen Thanh Thien: Do Evropy jste přišel učit v roce 2004. Jak se od té doby vyvinuli vaši studenti?

Iwami Toshio soke: Nejdříve jsme se museli naučit zdvořilosti. Učili mě respektovat své mistry jak se postupně zdokonalovala moje obratnost s mečem.

Nguyen Thanh Thien: Mezi vašimi studenty jsou mnozí, kteří se věnují různým bojovým uměním. Někteří z nich jsou na pokročilé úrovní a jiní zase začátečníci. Jakým způsobem se vám daří učit takové množství lidí a navíc s vědomím, že pocházejí z mnoha odlišných zemí?

Iwami Toshio soke: Mistři jsou jako jehly, žáci jsou jako nitě. To znamená, že žáci musí následovat mistry jako vlákna. A mistři učí dovednostem a pochopení prostřednictvím mysli každého žáka.

Nguyen Thanh Thien: Říkáte svým studentům, že studují učení Miyamota Musashiho (dokonce říkáte, že člověk by měl usilovat o setkání s Musashim). Nicméně většina zájemců přichází, aby se naučila účinným technikám. Vidíte nějaký rozdíl mezi těmito dvěma cíli?

Iwami Toshio soke: Dovednosti jen následují duši. Nemůžeme vyhrát nad soupeřem, pokud nebudeme mít odpovídající duševní schopnosti. A nikdy nemůžeme vyhrát sami. Proto musíme nejdříve trénovat své duševní schopnosti.

Nguyen Thanh Thien: Proč myslíte, že tolik bojových umění čerpá z odkazu Miyamota Musashiho? A proč je, až do dnešních dnů, tak důležitý pro japonskou duši? A pro vaše žáky?

Iwami Toshio soke: Když byl ještě mladý, chtěl se Musashi stát velkým mistrem v technice ovládání meče. Ve věku 28 nebo 29 let se zúčastnil více než šedesáti soubojů. Když dosáhl 30 let, byl schopný se podívat zpět za sebe, přemýšlet o své minulosti a řekl: „Když jsem dosáhl 30 let, podíval jsem se zpětně na svůj život, který jsem prožil, a musím konstatovat, že jsem nad svými soupeři nemohl vyhrát jenom díky svým dovednostem“. Sám jakoby chtěl popřít své životní úspěchy. Myslel si, že jeho soupeři byli pouze slabí, nebo že měl prostě jenom štěstí. Proto od té doby začal trénovat své duševní schopnosti. Ve svých čtyřiceti či padesáti letech se jeho duševní cvičení stala hlubšími. Nakonec dosáhl nejzazší pozice.

Nguyen Thanh Thien: Iwami soke, setkali jsme se v Paříži v divadle Champs-Elysées v roce 1998 a později v roce 2000 v Hannoveru v průběhu Světové výstavy. Byl jste součástí skupiny koryu (bylo zde Hyoho niten ichi ryu, Itto ryu, Kurama ryu a Suio ryu) všechny reprezentovány svými soke a jejich asistenty. Potkal jste koryu také na dalších výstavách v Japonsku: Katori Shinto Ryu, Daito Ryu, Hontai Yoshin Ryu, Yagyu Ryu a další. To je široké pole aktivit. Jaký je vlastně význam koryu v rámci japonské kultury?

Iwami Toshio soke: Toto kenjutsu či koryu utvářely japonské myšlení. Základy můžeme najít už ve starém bojovém umění kobudo. Současná moderní bojová umění, jako je kendo, pocházejí z kenjutsu (umění meče), jež je považováno také za koryu, starou školu.

Iwami soke a Nguyen T.T. Foto Thierry Comont. Reprodukce zakázána.

Nguyen Thanh Thien: Mnoho lidí zná kenjutsu prostřednictvím filmů o samurajích aniž by věděli, že byly inspirovány technikami a rysy kenjutsu. Ve filmu režiséra Akira Kurosawy s názvem „Sedm samurajů“ jsou povahové vlastnosti hrdiny jménem Kyuzo inspirovány samotným Musashim. V souboji, kterým je Kyuzo představen, jsou používany techniky podobné Tora buri, ačkoliv připomínají Katori díky Sugino Yoshio senseiovi, hlavním choreografem bojových scén ve filmu. Dá se v něm rozpoznat narážka na souboj Musashiho se Sasaki Kojirem, lze rozpoznat Tora buri s dodatečným skokem?

Iwami Toshio soke: Vím, že techniky připomínají jedna druhou. Ale Musashi řekl, že bychom při soubojích neměli používat kroucení a skoky. Musíme nechat soupeře udělat chybu, nebo najít jeho slabé místo a napadnout ho. Osobně si myslím, že takové scény vznikly speciálně pro filmy, aby akční scény vypadaly velkolepě.

17. říjen 2010

PDF

http://hyohonitenichiryuseminar.wordpress.com/