Iwami Toshio Harukatsu soke, jedenáctý představitel školy Hyoho niten ichi ryu založené Miyamotem Musashim, nedávno navštívil Francii na pozvání svého žáka Philippe Nguyen Thanh Thien. Využili jsme jeho návštěvy jak se jen dalo ke kladení otázek o tradičních školách tzv. koryu a o Musashiho učení.
Autor Hiroko Miwa a Constantino Arteaga.
Do angličtiny přeložil Jouanah Ghori.
Do češtiny přeložil Josef Šprojcar.

Iwami Toshio Harukatsu soke
Nguyen Thanh Thien: Iwami soke, jsme velmi rádi, že vás můžeme opět přivítat ve Francii. Je to vaše druhá návštěva Francie a děkujeme, že jste zde s námi. Jste jedenáctým představitelem Hyoho niten ichi ryu, což je jedna ze starých tradičních japonských škol, známých jako koryu. Západní kultura je seznámena s moderními školami bojových umění jako jsou judo, karate, nebo kendo, jež jsou staré 125 let. Pro adepty těchto škol je obtížné pochopit specifika učení koryu. Proto bychom vám byli zavázáni, kdybyste mohl pohovořit více o tomto tématu.
Mohl byste nám objasnit jaká jsou kritéria pro odlišení koryu od ostatních škol?
Iwami Toshio soke: To důležité v koryu, tradičním japonském bojovém umění, je tradiční způsob praktikování keiko, tréninku. Je to keiko, které se zabývá katami; jedná se o tradiční proceduru zachovanou na třech úrovních: shu, ha a ri.
Shu znamená opakování keika za účelem naučení se kata tak, jak byla předávána po generace. Na této úrovni nesmí být mistrovi kladeny otázky, student musí pouze opakovat kata beze snahy o sebemenší myšlenku o této kata. Učení se kata tímto způsobem rozvíjí studentovo vnitřní já, a i opakováním stejné kata mohou být dosaženy postoje. Po mnoha keiko doplněných o duševní trénink je dosažena úroveň ri. Na této úrovni, nezávisle na formě, může být kata provedena volně a přitom perfektně. Dnes hovoříme o koryu, abychom je odlišili od sportů jako judo a kendo, jež byly pozměněny po restoraci Meiji.
Nguyen Thanh Thien: Vaše koryu, tradiční škola, zdědila učení vypracované Miyamotem Musashim a byla aktualizována po staletí. Každá generace se vyvíjí a adaptuje k obrazu své doby, jak zvládáte udržovat rovnováhu mezi nevyhnutelnou evolucí a nutností zachovat dědictví Musashiho umění?
Iwami Toshio soke: Přenést Musashiho učení a seiho věrně do další generace bez zapomínání a ztráty čehokoliv, toto je tradice, toto je japonské kokoro.
Nguyen Thanh Thien: Práce Miyamota Musashiho je studována mnoha školami v různých disciplínách. Několik z nich se prohlašuje za dědice tohoto učení a někdy dokonce i jeho školy, Hyoho niten ichi ryu. Mohl byste nám objasnit, jaké je vaše spojení s těmito školami?
Iwami Toshio soke: V Hyoho niten ichi ryu musí být následník školy oddán tréninku a dokázat svým současníkům, prostřednictvím vlastního příkladu, že učení a zakladatelovo kokoro jsou absolutní a autentické. Toto je mé poslání jako sokeho.
Ty školy, které jste zmínil, nemají absolutně žádné spojení s naší školou Niten-Ichiryu.
Nguyen Thanh Thien: Jeden ze způsobů jak zachovat minulost, je zapsat ji. Mohl byste nám říci, zda je historie Hyoho niten ichi ryu, jejích událostí a nauky zapsána, a pokud ano, do jaké míry jsou tyto dokumenty dostupné?
Iwami Toshio soke: Musashi napsal Knihu pěti kruhů, aby zachoval stopu Hyoho cesty, které dosáhl a kterou si osvojil poté, co jí zasvětil celý svůj život. Je zásadní číst tuto Knihu pěti kruhů znovu a znovu, dokud se její obsah nestane součástí sebe sama. Je také nezbytné neustávat v trénování seiho (kata). V japonštině se trénink nazývá tanren. V Knize pěti kruhů Musashi píše, že tan je trénink po tisíc dnů a ren je trénink po deset tisíc dnů. Což znamená, že je nutné snažit se provádět keiko neboli trénink po dobu tří let, deseti let, celý život. Musashi učil, že jediná pravda je v upřímném srdci a správné cestě.
Nguyen Thanh Thien: Staré školy, koryu, jsou tématem jen mála specializovaných knih. Ačkoliv tyto knihy pomáhají koryu trochu osvětlit, zdá se obtížné představit si studium koryu - obzvláště Hyoho niten ichi ryu – pouze z knih a tedy v trvalém odloučení od moudrého vedení mistra. Jaký je váš názor na uchylování se pouze k teoretickým, historickým a akademickým zdrojům pro studium? Jakou cenu připisujete roli autentického mistra Musashiho poznání meče? A obecně cesty meče?
Iwami Toshio soke: Aby mohl student efektivně studovat teoretické, historické a akademické zdroje musí si přečíst následující výňatky z Knihy pěti kruhů:
“Toto je cesta pro muže, jenž se chtějí naučit mé strategii.”
1. Nemysli nečestně.
2. Cesta je v trénování (ne v přemýšlení).
3. Seznam se s každým uměním (ne pouze s jedním).
4. Poznej cesty všech profesí (ne pouze svoji).
5. Rozlišuj mezi ziskem a ztrátou ve světských záležitostech.
6. Rozviň si intuitivní rozhodování a porozumění všemu.
7. Vnímej ty věci, jež nemohou být viděny.
8. Věnuj pozornost i maličkostem.
9. Nedělej to, co nemá použití.
Je důležité začít zasazením těchto obsáhlých principů do vlastního srdce a trénovat cestou strategie.
Krok za krokem jdi tisícimílovou cestu. Studuj strategii léta a dosáhni ducha bojovníka. Dnešek je vítězstvím nad včerejším já; zítřek je vítězstvím nad menšími muži. Dále, aby jsi porazil zkušenější muže, trénuj v souladu s touto knihou, nedovol svému srdci vykolejit. I když porazíš nepřítele, ale uděláš to v rozporu s principy, nejedná se o skutečné vítězství. Musíš se rozvíjet studiem po tisíc dnů a zdokonalit sebe sama studiem po deset tisíc dnů. Toto musíš důkladně prostudovat.
Učitel je jehla, žák nit.
Nguyen Thanh Thien: Hyoho niten ichi ryu je škola, kde není soupeření a souboj (mimochodem vždy formalizován) vyhledáván. Mohl byste osvětlit, jaké jsou pro toto důvody?
Iwami Toshio soke: Jak už jsem řekl, opakujeme seiho (kata) na třech úrovních, shu, ha, ri. Pak vnitřní já rozkvétá a dokonce opakováním stejné kata bude dosažena hodnotná pozice i přesto, že ignorujeme detaily její formy. To jest díky svobodě dané rukám, očím, tělu a duchu reagujícím perfektně na požadavky vůle. Na této úrovni fyzické a mentální dokonalosti již není více porážky, jakoukoliv cestou se vydáme, ať už najímáme personál nebo řídíme stát.
Před Musashiho monumentem v Kokuře: Iwami soke a Nguyen Thanh Thien
Nguyen Thanh Thien: Kořeny vaší školy v Evropě můžeme nalézt po prvním kurzu, který jste vedl v roce 2004. Mohl byste vysvětlit, co jste očekával od svých studentů? Mohl byste nám říci o vztahu mezi mistrem a studentem? Dá se hovořit o právech a povinnostech? Co byste řekl, že odlišuje vaše evropské studenty od těch japonských?
Iwami Toshio soke: “Mistr je jehla, žák nit.” Poslání žáků je podřídit se tomu, co jim mistr sdělil a usilovat o praktikování keiko a ještě více keiko. Musashiho učení je univerzální. Není žádný rozdíl mezi Evropou a Japonskem.

Nguyen Thanh Thien: Vaše škola se rozhodla otevřít Evropanům a vy sám, mistrovstvím ve svém umění, podporujete jejich snahy. Sdílení takového dědictví může být pro lidi ze západu znervózňující. Ale ve světle tohoto kulturního rozporu, co myslíte, že je možné sdělit prostřednictvím vašeho učení?
Iwami Toshio soke: Význam seiho v Niten ichi ryu (keiko) je: “ať je útokem bodnutí či sek, ujisti se, že svým útokem riskuješ život”. Toto je tím opravdovým základem pro bodnutí nebo seknutí, nezávisle na rozdílu mezi východem a západem; je to také zde, kde vkládáme opravdové srdce. Musashiho bojové umění je ztělesněním japonského kokoro, ale současně se jedná o univerzální učení. To co já nabízím, je společný posun vpřed na této Cestě a prohloubení tohoto výjimečného setkání s Musashim.
Nguyen Thanh Thien: Vaše škola učí kenjutsu. Co je kenjutsu v porovnání s kendem, jenž je lépe známo lidem ze západu?
Iwami Toshio soke: Kenjutsu (koryu) je samotný základ moderního kenda. Člověk se musí naučit znát sebe sama, když praktikuje keiko. Pak je třeba překonat slabosti jež nalézáme v sobě samých. Zde leží cesta pro lidstvo a zde nalézáme i jedinečnost Japonské kultury.
První a třetí fotografii vyfotografoval Bruno de Hogues, druhou vyfotografoval Thierry Comont. Reprodukce zakázána.






